Jdi na obsah Jdi na menu
 

Křesťanská víra

16. 1. 2011

VÍRA  OBECNĚ

Víra jako lidský čin znamená spolehnutí se, důvěrné přiblížení. Je to vztah, který je navzájem otevřený, ve kterém je minimum obranných postojů a minimum nedůvěry.
Víra úzce souvisí s
láskou - snadno věřím tomu, kdo miluje mne a koho miluji já.
Víra je rozhodnutí zařídit svůj život podle (výše zmíněných) zjištěných skutečností.

Jak se ale tato obecně lidská schopnost chápe v křesťanství? Nejdřív odpovězme negativně - tedy co křesťanská víra není...

CO  VÍRA  NENÍ:

·        přesvědčení, že "něco musí být", že "je něco nad námi", že "jsou věci mezi nebem a zemí"

·        víra v jakési kosmické síly, které třeba někdo nazývá bohem

·        přesvědčení o nějaké vyšší či nejvyšší spravedlnosti, která nedovolí světu upadnout do naprostého chaosu

·        provozování jakýchkoliv náboženských ritů proto, "abych měl štěstí", "aby se to povedlo", "protože se to tak u nás doma vždy dělalo", atd.

·        pouhá teoretická znalost obsahu jakékoliv věrouky, bez osobního rozhodnutí přijmout ji za svou.

Tím, co je zde řečeno, nejsou ovšem nijak hodnoceny postoje lidí, kteří křesťanskou víru nemají. Právem se totiž řada lidí, kteří nejsou příslušníky žádného známého náboženství, brání označení "ateista", "nevěrec", "materialista". Většina z nich opravdu nějakou víru má a dokázali by jí více či méně popsat. Nám jde ale o to vyjádřit jasně, čím se rozumí víra ve smyslu víry křesťanské.

V  CO  VĚŘÍ  KŘESŤANÉ

Víra v transcendentního, tedy vše přesahujícího, Boha je základním předpokladem, ne však úplným základním obsahem víry křesťana. Křesťan věří, že Ježíš Kristus je spasitel (tedy ten, kdo nás zachraňuje z moci hříchu a zla pro Boha), že tento Ježíš je synem Božím, který těm, kdo v něho uvěřili, dává svého svatého Ducha a účast na svém životě.

Křesťan tedy zná Boha Otce, jeho syna Ježíše a Ducha svatého a tyto tři vyznává jako jednoho Boha ve třech osobách - Trojici.

ZÁKLADNÍ  CHARAKTERISTIKA
KŘESŤANSKÉ  VÍRY

Základní charakteristikou křesťanské víry na rozdíl od víry ve většině jiných náboženství (hinduismus, různé cesty jogy) nebo na rozdíl od jiných nábožensko-filozofických postojů (např. buddhismus) je to, že křesťanská víra je odpovědí na Boží čin, na Boží sebezjevení.

Jinak řečeno: obsahem křesťanské víry není jen to, na co člověk přišel sám, co hledáním nalezl a co si podle svého usouzení přisvojil. Obsahem křesťanské víry je to, co Bůh skrze lidi (Mojžíš, proroci) v izraelském národě a vrcholně pak skrze svého syna, Ježíše, sdělil lidem a co jim nabídl k jejich záchraně.

Z toho plyne, že křesťanská víra:

·        má dialogický charakter (Bůh mluví, člověk naslouchá a v postoji víry odpovídá, člověk ale také mluví, ptá se a Bůh skrze Písmo, skrze církev nebo v osobní modlitbě odpovídá)

·      je cestou k přijetí spásy, tedy Božího činu ve prospěch člověka

·      je vyznáním naší odkázanosti na Boha - křesťanská víra vlastně vyznává, že je omylem domnívat se, že si člověk stačí sám

·        popírá, že by plné osvobození z moci zla mohl člověk uskutečnit vlastními silami (tedy popírá sebevykoupení)

·        spočívá v osobním rozhodnutí přijmout Ježíše Krista jako spasitele (jako toho, kdo nás má moc zachránit a přivést k naplněnému životu) a vydat se v jeho šlépějích až ke vzkříšení.

ZÁKLADNÍ  KROKY

Základní kroky, kterými se člověk stává křesťanem, je uvěření (ve výše uvedeném smyslu, tedy především uvěření v Krista - spasitele) a křest. Kdo je pokřtěn, patří do společenství křesťanů, do církve. Ta je prostorem, ve kterém křesťan svou víru přijal a žije ji ve společenství křesťansky věřících lidí. Královskou cestou pro poznání obsahu křesťanské víry je Bible, tedy Písmo svaté starého a nového zákona.

ROZDÍL V CÍRKVÍCH ?

Víra křesťanů z církví protestantských, evangelikálních, letničních, pravoslavných a katolické církve se shoduje v tom, že všichni vyznávají:

·        Ježíše Krista jako Božího syna a jediného a nezbytného vykupitele člověka

·        Nejsvětější Trojici - tedy jednotu Otce, Syna i Ducha svatého

·        Starý a Nový zákon jako základní pramen víry

·        křest jako cestu k začlenění do církve a k podílu na spáse

·        víru jako nezbytnou odpověď člověka na Boží sebesdělení (zjevení)

Víra křesťanů z církví protestantských, evangelikálních, letničních, pravoslavných a katolické církve se liší v zásadě:

·        v pohledu na Písmo, je-li totiž považováno za základní (katolíci, pravoslavní) nebo jediný (protestanté) zdroj obsahů víry

·        v pohledu na význam nejstarší tradice, tedy nepsaného, ale žitého podání v církvi

·        v počtu uznávaných svátostí

·        ve významu církve a představených v nich

KTERÉ  "CÍRKVE"  NEJSOU "KŘESŤANSKÉ"  

Mezi křesťany nepatří některé skupiny, které mají sice tak či onak křesťanství v názvu, ale:

·        buď neuznávají Ježíše jako jediného mesiáše a syna Božího (Moonova sekta čili Společenství Ducha svatého pro sjednocení světového křesťanstva, neboli také Církev sjednocení ),

·        nebo přijímají i jiné zjevení, než biblické (mormoni čili Církev Ježíše Krista svatých posledních dnů),

·        případně mají velmi svérázný překlad i výklad Bible a nemají víru v Ježíšovo božství a tedy ani v Trojici (svědkové Jehovovi),

·        nebo antroposofové, kteří mluví o "nedogmatickém křesťanství" ale ve skutečnosti vyznávají eklektické náboženství s řadou zcela nekřesťanských prvků atd.

SHRNUTO:

Víra je pro křesťany:

·        přístupová cesta k Bohu a jeho spáse

·        osobní životní cesta

·        stále otevřený pramen poznání Boha a jeho díla

·        skutečnost, která je navzájem sjednocuje

Křesťanská víra není libovolně utvořené osobní přesvědčení, ale odpověď člověka na Boží slovo, sdělované Duchem svatým, zapsané v Bibli a opatrované, chápané a žité v církvi.

Aleš Opatrný